Z farnosti

 

Slavení Paschy

Slavnost začala ve Velikonoční neděli 20. dubna 2014 před chrámem sv. Michaela, archanděla v 9.00 hodin. Po úvodních zpěvech se zástup věřících odebral ke slavení Svaté liturgie do chrámu. Liturgii sloužil duchovní správce otec Mgr. Ing. Jiří A. Pleskač. Po ukončení svaté liturgie následovalo svěcení pokrmů a pomazání věřících - mirování.

 

Myropomazání paní Zuzany Gabriely Mikuláškové
Květná neděle 13.4. byla pro paní Zuzanu Gabrielu Mikuláškovou slavnostní. Po Svaté liturgii, při které se světily ratolesti, přijala svátost Myropomazání, kterou ji udělil administrátor farnosti o. Mgr. Ing. Jiří A. Pleskač – viz. fotogalerie.
 
Velkopostní doba

Velikonoční době předchází doba velkopostní, během níž se mají věřící připravit na slavnost vzkříšení Páně modlitbou, postem a přijetím svátostí.

Čtyřicetidenní půst (veliký půst) začíná už v pondělí po Syropostní neděli a předchází mu postupná příprava: v předpostním období se omezují nejprve jídla masitá (po masopustní neděli), potom jídla mléčná a vejce (po neděli syropustní, po níž začíná velkopostní doba).

Velkopostní doba má šest nedělí. První neděle velkého postu se nazývá Orthodoxie, protože se během ní koná oslava pravověrné víry. Třetí neděle velkého postu je Neděle uctívání sv. kříže, kdy se uctívá svatý kříž jako znamení Kristova vítězství nad smrtí.

Šestá neděle se nazývá Květnou nedělí a během ní se světí kvetoucí ratolesti na památku vjezdu Ježíše do Jeruzaléma před jeho utrpením, neboť při tom ho vítaly velké zástupy lidí kvetoucími ratolestmi. Věřící během celé bohoslužby drží v rukou posvěcené ratolesti, čímž ukazují, že se také setkávají s Kristem jako s Vládcem a Spasitelem.

Velký svatý týden

Týden od Květné neděle do neděle paschální se nazývá Velký týden a všechny jeho dny od pondělí do soboty se nazývají velkými. Bohoslužby v předvelikonočním, tzv. svatém týdnu, vyjadřují průběh Kristova utrpení, ukřižování a pohřbení.

Na Velké pondělí církev rozjímá o neplodném fíkovníku, který Ježíš odsoudil.

Velké úterý je zasvěceno tématu moudrých družiček, které byly na rozdíl od svých nerozumných sester připraveny k příchodu Pána.

Na Velkou středu si východní křesťané připomínají dohodu zpronevěřilého apoštola Jidáše se židovskými zákoníky, že jim zradí Ježíše. Rovněž se hovoří o hříšnici, která činila pokání. Bohoslužba ukazuje rozdíl mezi spasenou hříšnicí a zhynulým apoštolem Jidášem: zatímco hříšnice dala své bohatství Kristu a líbala jeho nohy, Jidáš za peníze Krista prodal a polibkem ho zradil.

Na Velký čtvrtek si věřící připomínají poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly a jeho modlitbu v Zahradě getsemanské. Slouží se liturgie svatého Basila Velikého. V katedrálních chrámech po liturgii biskupové umývají nohy kněžím. Večer následuje velkopáteční jitřní, při níž se čtou pašije - dvanáct úryvků z evangelií o utrpení Ježíše Krista.

Velký pátek je vzpomínkou na nespravedlivý soud nad Ježíšem, na jeho smrt na kříži a jeho pohřbení. Odpoledne či večer se slouží velkopáteční večerní, spojená s vynášením plátna, na němž je zobrazen Kristus sejmutý z kříže a kladený do hrobu, z oltáře do chrámové lodi, kde se klade na zvláštní, květinami vyzdobený stůl. Tento stůl se nazývá Božím hrobem. Při vynášení plátna se zpívá píseň:

Ctihodný Josef, z dřeva sňav přečisté tělo tvé, plátnem čistým je ovinul a pokryv je věcmi vonnými, ve hrob nový je položil.

Velká sobota je zasvěcena vzpomínání na Kristovo přebývání v hrobě a na jeho sestoupení do pekel. Večer se obvykle koná čtení Skutků apoštolských u Božího hrobu.

Před půlnocí na Velkou sobotu se slouží půlnočnice. Kněz snímá plátno z Božího hrobu, svatými dveřmi je vnese do svatyně a umístí na oltář, kde zůstane 40 dní, do Nanebevstoupení Páně, a poté se uschová.

Oslava vzkříšení Páně začíná většinou o půlnoci ze soboty na neděli Paschy. Těsně před půlnocí se koná trojnásobný slavnostní církevní průvod s procesním křížem, korouhvemi, evangeliářem, svícemi a ikonami kolem chrámu, během něhož se zpívá radostná píseň:

Vzkříšení tvoje, Kriste, Spasiteli, andělé opěvují na nebesích; dej, abychom i my na zemi čistým srdcem tebe oslavovali.

Po průvodu, o půlnoci, následuje v chrámu paschální jitřní. Při ní se stále znovu a znovu opakuje píseň

Kristus vstal z mrtvých, smrtí smrt překonal

a jsoucím ve hrobech život daroval.

Chrám je vyzdoben květinami a osvětlen, kněží jsou oblečeni v nejsvětlejší a nejkrásnější roucha. Uprostřed chrámu leží ikona znázorňující Krista rozbíjejícího brány pekel a osvobozujícího spravedlivé, počínaje Adamem a Evou.

Ke konci paschální jitřní kněz třikrát radostně zdraví věřící slovy: „Kristus vstal z mrtvých.“ A věřící radostně odpovídají: „Vpravdě vstal z mrtvých.“ Po skončení paschální jitřní se koná svěcení pokrmů, které věřící přinášejí ke svěcení, a poté paschální eucharistická liturgie, konkrétně sv. Jana Zlatoústého.

Paschální období

Paschální období trvá do Nanebevstoupení Páně (40 dní po paschální neděli) a východní křesťané se navzájem zdraví slovy: „Christos voskrese“ (Kristus vstal z mrtvých), na což odpovídají „Voistinu voskrese“ (Vpravdě vstal z mrtvých).

Samotná Pascha se slaví sedm dní. Týden po velikonoční neděli se nazývá Světlým týdnem a v jeho průběhu zůstávají dveře ikonostasu i mimo bohoslužby stále otevřeny na znamení toho, že Ježíšovým zmrtvýchvstáním nám jsou otevřeny dveře k Bohu. Během celé doby se zpívá hymnus „Kristus vstal z mrtvých“ a užívá se bílých bohoslužebných rouch.

Neděle, která následuje po paschální neděli, se nazývá jednak Antipaschou neboli doplňkem Paschy, jednak také nedělí Tomášovou, protože se při ní připomíná, jak apoštol Tomáš nechtěl věřit, že Ježíš vstal z mrtvých, ale pak uvěřil a zvolal: „Pán můj a Bůh můj!“ O tom vypráví i evangelium, které se ten den čte při liturgii.

Svátek Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek a slaví se 40. den po neděli paschální. Tímto svátkem končí paschální období.

 

 

 

10. výročí úmrtí Mgr. Ladislava  Kadlčíka

 

V neděli 30.3.2014 jsme si při Svaté liturgii v Otrokovicích připomínali již 10. výročí úmrtí pana Mgr. Ladislava Kadlčíka – kantora, dirigenta, hudebního skladatele, středoškolského profesora, studenta teologie a přítele.

 

Mgr. Ladislav Kadlčík se narodil  2. 3. 1960 ve  Vlčnově jako čtvrté dítě rodičům Františkovi a Marii Kadlčíkovým. Po základní škole (1966-1975) se 1 rok učil v učebním oboru zámečník. Potom začal studovat na konzervatoři v Kroměříži. Pro své pevné náboženské přesvědčení byl nucen odejít dokončit studium konzervatoře do Brna. Od roku 1981 absolvoval dvouletou základní vojenskou službu u tankistů. Potom  necelý1 rok  studoval na TF v Litoměřicích. V  roce 1983 byl v Peru zastřelen jeho starší bratr František a on byl nucen fakultu opustit. Posléze působil ve Filharmonii Olomouc, kde si vysloužil přezdívku "rakouský Bruckner".

V letech 1991 až 1996 studoval  obor kompozici na JAMU v Brně.

Z jeho díla lze jmenovat:

1.     Skladbu pro 4 fagoty

2.     Švarcenberské fanfáry

3.     Symfonia Sepulchralis

4.     Žalmy Davidovy - pro 3 ženské hlasy , harfu a cembalo

 

Od roku 2001 - CMTF Olomouc

 

Působil jako varhaník v Brně, v kostele sv. Maří Magdaleny.

 

Od r. 2001 jako kantor při východní liturgii.

 

V září 2003 onemocněl na akutní leukemii

 


 

 

První sobotu v září roku 2003 mi z nemocnice v brněnských Bohunicích zavolal přítel Ladislav, abych vyřídil otci Blaščákovi, že v neděli při svaté liturgii u sv. Maří Magdaleny v Brně nebude přítomen, protože se musel ze zdravotních důvodů nechat převézt taxíkem do nemocnice. Zatím ještě nevěděl, jaká je příčina jeho zdravotních potíží, které se již začaly projevovat mnohem dříve formou únavy. Následovalo posléze vyšetření, které odhalilo akutní leukémii. Ladislav netušil, že se již velmi přiblížil závěr jeho životní křížové cesty a že v utrpení, které prožije bude mít účast na utrpení našeho spasitele Ježíše Krista. Lékaři na základě vyšetření ihned přistoupili k léčbě. Nasadili série chemoterapií a již od samého počátku připravovali Ladislava na razantní zákrok buď formou transplantace kostní dřeně, nebo přenosem kmenových buněk od vhodného dárce. Přítel Ladislav střídal pobyt v nemocnici a v mém domě v Jedovnicích v Moravském krasu. Pokud byl v nemocnici, téměř každý den jsem ho navštěvoval a přinášel mu nebeskou posilu – tělo Kristovo. Když byl u mne doma, společně jsme se modlili a náš rozhovor se točil jen kolem jednoho tématu – Svatá Liturgie. Tak si ji Ladislav zamiloval, že si velmi často přehrával videokazety z poutí, kde dirigoval sbor, který sám tuto liturgii naučil zpívat. Vzpomínám si na jednu z veselých příhod s přítelem Ladislavem. Jednou o půlnoci nás doma probudil krásný bas Ladislavův, který v přízemí mého domu si přehrával jednu z mnoha poutí a společně se sbory na celý dům zpíval slavný velikonoční tropar „Christos voskrese iz mertvych…“

 


 

 

 

Duchovní obnova

Dne 8.3.2014 se konala v Řeckokatolické farnosti Otrokovice Duchovní obnova: „V modlitbě buďte vytrvalí.“. Tématem Duchovní obnovy byla modlitba. Duchovní obnova začala v 9.00 Svatou liturgii v kostele sv.arch. Michaela. Potom pokračovala v sále suterénu kostela sv. Vojtěcha dvěma přednáškami. Závěrečná adorace byla opět v kostele sv. arch. Michaela.

Duchovní obnovu vedl o. Mgr. Ing. A. Jiří Pleskač.

 

 

Velké svěcení vody

Na slavnost Bohozjevení 6.1.2014  při Svaté liturgii sv. Bazila Velkého se již tradičně konal obřad Velkého svěcení vody.

 

Další křest v naší farnosti

V neděli 10.11.2013 byla pokřtěna a následně myropomazána Zuzanka Maňásková za hojné účasti věřících, hned po svaté liturgii.

 

 

Křest v naší farnosti

V sobotu 24.08.2013 byl za účasti věřících pokřtěn a myropomazán Michael Maria Bětík.

 

Krátký film o Řeckokatolické církvi v ČR

26.06.2013 18:53

Apoštolský exarchát nám nabízí ke zhlédnutí krátký dokumentární film o Řeckokatolické církvi v ČR, prezentující život a působení řeckokatolíků na území ČR. Tento film v délce 7,5 minut se zabývá dějinami a současností Řeckokatolické církve na území ČR i její charitativní a publikační činností. Zpěvem film doprovázel mužský byzantský sbor Nejsvětější Trojice.